Září 2012

Filip

4. září 2012 v 23:36 | biamart |  jen tak

Nenáviděl klavír.

Od okamžiku, kdy jsme si k Filipovi sedli, abychom mu předali pár zkušeností, od chvíle, kdy jsme mu začali radit, jakým způsobem cvičit, aby využil čas a jenom nepřehrával, nenáviděl ho.

Jakýkoliv domácí trénink byl přerušován brekem, odbíháním od nástroje, odmlouváním a končil pravidelně jeho bolestí hlavy a naší bezmocí.

Po mnoha pokusech o domluvu jsme rezignovali. Protože hra na hudební nástroj patří k všeobecnému vzdělání, dostal za úkol alespoň dokončit 1. stupeň ZUŠky. Jakým způsobem ho ale absolvuje, jsme nechali na něm.

A tak začal cvičit sám. Přehrával od začátku do konce, nevracel se opravovat chyby a mi ho nechali.

…….

Filipovi je teď třináct. Ke klavíru sedá každou volnou chvilku, jen třeba na pár minut, a hraje své oblíbené majstrštyky: Ježkův Bugatti step, Mozarta, Rachmaninova, Joplinovy Ragtimy..

Paní učitelku šokoval, když jí oznámil, že bude pokračovat ve studiu.

Na konci srpna odlétal s prarodiči na prázdniny do Tuniska. Když na pingpongovém soustředění týden předtím koncertoval pro své kamarády, věděl jsem, že pokud bude v hotelu u moře klavír, neodolá.

A taky že ne.

Z Tuniska se vrátil jako barová hvězda.