Únor 2009

Večer v Konstantinopoli

6. února 2009 v 23:20 | biamart |  Z cest

Je pozdní večer, šestý únor, v kameře mám pár snímků, které jsem chtěl hodit na youtube.com, jen tak, zasyrova, bez hudby a kreativních střihů. Jsem unavený a prsty ztěžka píší, natož aby hlava vymýšlela filmový scénář. Ale místo stránky se objevil následující text:

BU SİTEYE ERİŞİM ENGELLENMİŞTİR
Ankara 1. Sulh Ceza Mahkemesi,05.05.2008 tarih ve 2008/402 nolu kararı gereği bu siteye erişim TELEKOMÜNİKASYON İLETİŞİM BAŞKANLIĞI'nca engellenmiştir.

Skype rozhovor

6. února 2009 v 20:51 | biamart, Filípek |  Dopisy
[19:37:18] biamart píše: zdravíme z Istanbulu
[20:31:16] Filípek píše: Ahoj
[20:31:27] Filípek píše: Teď jsou tu všichni
[20:31:45] Filípek píše: Moc vás zdravíme do Turecka
[20:32:01] Filípek píše: Byl jsem s babičkou v kině na pohádce Peklo s princeznou

Le grande bouffe

1. února 2009 v 18:41 | biamart |  Úvahy
Německo křižují stovky kilometrů dálnic a další tisíce z nich ukrajují nepřetržité kolony automobilů, náklaďáků a autobusů. Řítí se všemi směry, odnikud nikam a odevšad všude. Německo je jen příklad, tyto dálnice a silnice křižují celý svět, obloha je plná leteckých tras, letadla plná lidí, autobusy plné lidí a náklaďáky plné toho, proč je svět v pohybu. Plné žrádla. Nic neděláme pro něco rozmanitého, jen pro to jediné, pro žrádlo, pro přežití. Oprosťme se chvíli od idealismu a vyšších, lidskému druhu vlastních myšlenek. Jsme tím, co byli a jsou na tomto světě jeho dřívější i dosavadní obyvatelé. Tak jako ty nejmenší potvory nebo velká zvířata se ženeme za žrádlem a všechny činnosti, ať je dokážeme všemožně filozoficky zdůvodnit, všechny peníze, ať je všemožně materialisticky zhodnotíme, vedou k jednomu jedinému, k naplnění a vyprázdnění. Jednoduchý, a všem živočichům vlastní, princip života. To ostatní je košile, kabát, povlečení, něco, co nemusí být, ale my se tím chlubíme a dodáváme si tím vlastní důležitosti.