Leden 2007

Žebřík do patra

30. ledna 2007 v 23:25 | biamart |  Příběhy

Znáte ty dva kominíky, co ve větvích stromu čekají na tragédii? A když nepřijde, znechuceně se odvrátí?
Ne?
..........................
  • Dějství první a poslední: Staré budovy, tma, déšť, ponurá atmosféra

Popření pravidla

26. ledna 2007 v 21:13 | biamart |  Úvahy

Kolik mužů je třeba k výměně roličky toaletního papíru?

Není známo. Něco takového se nikdy nestalo.
(Allan a Barbara Pease - Proč muži neposlouchají a ženy neumí číst v mapách)

.............................

Čas od času přijde chvíle, kdy zjistíte, že doma něco chybí. Pochopitelně to nemusí být jen doma. Můžete něco postrádat na návštěvě - zato zodpovídá hostitel, nebo na dovolené. Tam i doma jste odpovědní vy a že něco postrádáte, poznáte zpravidla v okamžiku, kdy to něco strašně, ale strašně potřebujete.

Tři dny ve Španělsku. Vlastně dva. Nebo čtyři?

16. ledna 2007 v 0:14 | biamart |  Z cest

Za divným nadpisem se neskrývá ani alkohol, ani nepříčetnost. Jen nevím, jak spočítat, když jsme přiletěli v jedenáct večer, druhý den jsme měli dopolední akci a odpoledne, strávené na letišti, jsme zakončili podvečerním vnitrostátním přeletem. Třetí den byl skoro celý volný a den další jsme se vraceli. Takže opravdu čtyři.

Letiště Barajas

14. ledna 2007 v 22:38 | biamart |  Galerie

30. ledna 2006 zde blbečci odpálili nálož, aby zase všem připomněli, že jsou mezi námi a je úplně jedno, jestli bojují za svobodné Baskicko či svobodnou Korsiku nebo za svoje náboženství nebo jen tak ze zvyku a nebo jen, že je to super zábava. Je jich tu ještě pořád moc a my s nimi holt musíme žít. Včera, 13. ledna, v den, kdy jsme přistáli na letišti Barajas, se v největších městech Španělska shromáždili statisíce Španělů, aby těmto zločincům ukázali, že mají prostě smůlu, že neprezentují nikoho a nic jiného, než svou omezenost. Jen ty jejich činy bolí, to je fakt. Ale bude-li je někdo neustále obhajovat, že oni vlastně mají nějaké myšlenky a že je jen neumí projevit a že jsou chudí a já nevím co a že za to, jací jsou, může ve skutečnosti někdo jiný, budou tu stále a budou stále zabíjet a mrzačit a vysmívat se a zanechávat za sebou stopy, jakými jsou například ty na letišti Barajas. A vidět na vlastní oči, co dokáže taková jedna nálož s pětipatrovou budovou, to je docela síla.

Ondřej

5. ledna 2007 v 22:22 | biamart |  Úvahy

Ta noha mě začala bolet už někdy v srpnu. Vím to, ještě v červenci jsem běhal po horách, resp. Filip nás pěkně proháněl, o měsíc později se začala nepříjemně projevovat bolest v kyčli. Zpočátku jsem jí nevěnoval pozornost, ale když nepolevovala a dokonce sílila, začal jsem mít obavu o své další horské výlety a rozhodl jsem se navštívit doktorku. Poplašná zpráva mých známých a jejich doktorů, že bolest kyčle vystřelující až do stehen a třísel znamená artrózu, udělala své. Moje doktorka ale hned tyto věci odmítla a řekla, což potvrdil i rentgen, že vše je pouze a jenom od páteře. Ne ne ne, není křivá (od toho jsou tady jiní), jen blbě tlačí na nervíky. A tak po této relativně dobré zprávě jsem osmkrát usínal při elektroléčbě a sem tam přišla na řadu i masáž. Tolik na úvod.

Čistý stůl

1. ledna 2007 v 20:07 | biamart |  Japonsko 2006

Začínám psát poslední kapitolu do složky 'Japonsko 2006'. Nezapomenutelná miničást mého života mě zajisté ještě bude provázet dlouhou dobu, určitě a rád se k ní budu vracet, a to hlavně ve své mysli, ale přelomem roku vždy něco končí a něco začíná. A nový rok by bylo nejlepší začít, jak se říká, u čistého stolu. Celá japonská anabáze byla popsána z mé strany věrně, tak, jak jsem ji cítil. Přesto po zpětném přečtení jsem narazil na pár nesrovnalostí, které bych teď rád opravil. Je jich málo, ale jsou důležité.