Včera byl blbý den

26. ledna 2006 v 19:07 | biamart |  Dopisy
................
Včera byl blbý den.
Šli jsme pro Filípka do školy, a protože ho trochu bolelo bříško, raději, abychom něco nezanedbali, jsme s ním šli rovnou k doktorce. Ta ho poslala s podezřením na slepák na chirurgii v naší poliklinice a z té chirurgie ho poslali (jako obvykle) na chirurgii do nemocnice. To se stalo již poněkolikáté, takže si příště tuto přestupní stanici odpustíme. Ale přesto jsme jeli do nemocnice docela v klidu, protože mu zase tak moc špatně nebylo. Ale chyba lávky. Panu doktorovi se nelíbil, a tak si tam našeho Filípečka rovnou nechali. Do noci jsme pak čekali, jestli ho budou operovat, či ne a docela jsme si přáli, aby už to měl za sebou. Protože slepák je prostě neřád a čím dřív se ho zbaví, tím líp.
Nakonec jsme telefonovali s lékařem, který měl službu a ten nám řekl, že to asi slepák nebude, ale že ho budou ještě pár dní pozorovat, aby se v tomto ujistili. Když jsme se ho zeptali, zda by opravdu nebylo lepší Filípka operovat, tak nám skoro vynadal. Vždyť slepé střevo je moc důležité a má svou funkci. Později jsme se dozvěděli, že onen doktor je primářem urologického oddělení. Inu, mysleli jsme si, že máme syna na chirurgii, ale oni to v nemocnici asi tak moc neprožívají.

..............
Včera byl blbý den.
Zabil se mi kolega. Měl infarkt a řídil auto. Nevím, co bylo dřív, jesti to srdce nebo bouračka, ale to je nakonec jedno. Jeho paní učí Filípka ve škole. Bylo mu něco přes padesát. Jak se cítím, je jenom moje věc a nebudu o tom psát. Ale proč se to stalo? V mojí branži je docela těžké zabezpečit rodinu, a tak se musí brát, co je a pendlovat z místa na místo, z města do města, ze země do země. Odmítnete jednou, odmítnete podruhé, potřetí vám nikdo nezavolá. K tomu přidejte stres, odpovědnost, únavu... Už se můžeme jen dohadovat, zda to všechno za to stojí.
- A tak, Aleši, budeme vzpomínat a neboj, jednou Tě tam někde nahoře stejně všichni navštívíme.
................
Včera byl prostě blbý den.
Dnes už je to lepší. Měl jsem trochu strach, jestli se Filípkovi nestýská, jestli mu není smutno. Ani ne. Hráli jsme všichni pexeso, nechali jsme mu tam mobil, aby mohl kdykoliv zavolat a on sám byl docela spokojený, že má aspoň čas dočíst Harryho Pottera. A to čte od vánoc druhého. A už se těšíme na sobotu, kdy zas budeme všichni spolu doma.
Jen já odpoledne odjedu. Kam? Do práce.
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama